phoenix05.gif
m01.jpg
Village.gif
Inspirativní projekty:
evolution_mind.JPG
chob.JPG
nwoo.JPG
logo.jpg
005.JPG
 
1426448_579615148856969_6642820888070086395_n.jpg
Village.gif
Znak_českého_království.png
Village.gif
fb.JPG

Chrám Bytí VIII. – Dýchací systém

 
Nádech a výdech, inspirace a manifestace, černá a bílá. Lidský dech a s ním související možnosti jsou přímým vyjádřením našeho božského tvůrčího potenciálu. V každé fázi vývoje osobnosti je pro nás dostatečně snadno uchopitelným nástrojem, pomocí kterého se můžeme efektivně zklidnit, pozorovat i léčit, rovněž však přikročit i k hlubším mysteriím přímé tvorby, tj. pravé Kabaly.
V prvním díle série článků „Chrám Bytí“ si povídáme o „Dechu Stvořitele“, jak prvotní Jednota tvoří Slovem, poznává sama sebe prostřednictvím interakcí nekonečného množství forem, aby opět skrze Nádech zvnitřnila vzniklé Poznání. A tento prvotní děj se zrcadlí ve všech částicích a procesech. Jakmile je naše vědomí Přítomností, je schopno se s tímto prazákladem ztotožnit a podílet se tak na tvůrčích dějích Univerza.
Dech
Práce s dechem provází veškerá cvičení, léčebné a magické meditace a je důležitá v jakékoli fyzické či mentální činnosti. Prohloubením poznání tohoto přirozeného rytmu můžeme zlepšovat kvalitu většiny aspektů našeho života. Rozlišujeme 3 základní oblasti těla, ve kterých s dechem pracujeme. Je to břicho (podbřišek), oblast bránice a hrudník, přičemž se nejprve snažíme dosáhnout tzv. „přirozeného dechu“, kdy jsou v poklidu zapojeny všechny 3 oblasti. Takové dýchání probíhá nosem, je zcela neslyšné a naplňuje nás pocitem hlubokého klidu a jakéhosi „vnitřního tetelení“ – tedy naplňuje nás energií. Známé „jógové dýchání“, kdy se vědomě nadýcháváme napřed do břicha, poté bránicí a nakonec hrudníkem a ve stejném pořadí i vydechujeme, mělo by přecházet právě v dech přirozený. Dále si znovu-osvojujeme i dech kožními póry, který by měl být harmonicky zdokonalován již jako součást dechu přirozeného.
 
Základním pravidlem přitom je: Jakoukoli myšlenku/pocit/energii máme při nádechu, taková nás vyplní. A jakoukoli máme při výdechu, tu manifestujeme. Je jedno, zda se jedná o naše tělo, nějaký prostor, či situace, časově i v minulosti či budoucnosti.
 
Praxe:
Aktivaci dechového systému dle duchovní předlohy provedeme jako vždy. V láskyplném, radostně-klidném a uvolněně-vážném stavu mysli prosytíme struktury dýchacího systému láskou a duchovním Centrem zde aktivujeme přirozenou buněčnou paměť. Jedná se hlavně o plíce, průdušky, kůži a horní cesty dýchací.
Konkrétní léčení:
Důležitou součástí pro práci s dechem je příprava. Jde hlavně o to, co budeme nadechovat. Je proto více než radno se nejprve propojit se Zemí a Nebem, aktivovat vertikální mnoho-stupňovitost vlastní bytosti a „vyzářit svůj záměr“. Poznáme-li, že přišla odpověď v podobě pocitové, energetické, či již vnímáme spolupracující světelné bytosti, snažíme se ji rozlišit a osvojit jako energii pro nádech. Samozřejmě postupujeme intuitivně a spontánně, však s ostřížím pohledem nekompromisním k případným vlastním zkreslením a rozumovým kličkám ega.
V základu jsou 2 hlavní možnosti práce, přičemž ideálním je rozšířit vědomí natolik, aby obě probíhaly najednou. Pozorovatel se tak ztotožní s „léčeným“ i s „tím, kdo léčí“ a nastalá synergie znásobí efektivitu práce.
1.) Vnější:  Zde si sami sebe představujeme jako toho, který léčí. Můžeme být například v kruhu pomocných Andělů-léčitelů a kolektivně působit na danou strukturu našeho těla. V tomto kruhu společně nadechujeme energii světla a vydechujeme do postižené oblasti. Představujeme si, jak černé shluky postupně mizí a rozpouští se a jak daný orgán či místo se plní světlem a zdravím.
2.) Vnitřní: Zde se přímo vžijeme do problémové oblasti a prožíváme pocity zde „zarostlé“. Můžeme si tak např. rozpomenout na dávná traumata či jiné příčiny konkrétně navázané na problematickou část. Z této pozice pak jakoby „vzhlédneme ke světlu“ – vnímáme pak „světlo, které k nám jde shůry“, přijímáme jej a intenzivně prociťujeme, jak nás naplňuje a rozpouští bloky spojené s nemocí apod.
Časové působení: Důležité je, že VŠE je projektováno vědomím z přítomnosti, tedy i svět zdánlivě vnější, stejně jako celá časová linie. Toho lze využít pro vlastní léčbu (těla či mysli), či nápravu a tvorbu prožitých situací. Léčbu provádíme stejně, jen ji směrujeme na traumatické situace v minulosti či důležité body v pravděpodobné budoucnosti.
Kabalistické působení: Pro zkvalitňování a prohlubování léčby, manifestace, či jiných tvůrčích aplikací můžeme náš nádech rozšířit na celý kosmos a specificky poznávat energie s jejich živlovými, astrálními a duchovními násobiči. Rovněž i kvalitu a kvantitu energie výdechu neustále zdokonalovat používáním vizualizací barev, pocitů, gest apod. Tyto se učíme nejlépe z vysokých duchovních zdrojů, např. od Krista, bytostí Centrálního Slunce, „Křišťálové Paní Grálu“ apod. Pro inspiraci i možná mnohaletá studia doporučuji třetí knihu Františka Bardona: Klíč k opravdové Kabale.



Psáno pro Astrolife.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one