ptak001.jpg
m01.jpg
yt_male02.jpg
Village.gif
Inspirativní projekty:
chob.jpg
pt.JPG
Skutecny_zivot.PNG
tj2.JPG
lucka-obrazy.jpg
Česká sociální síť FeelTrees
Česká sociální síť FeelTrees
Stránky Jany Radové
Stránky Jany Radové
pesicka.JPG
divozena.JPG
praslov.JPG
Jana_maraskova.JPG
evolution_mind.JPG
 
Village.gif
Znak_českého_království.png
Village.gif
fb.JPG
ACH TO ŽENSTVÍ
S1030013.jpg
Prožívej, prociťuj, dovol si emoce, vypni hlavu, přesuň vědomí do těla a tak dále… - tato slova zná snad každá žena, vždyť se také valí v dnešní době ze všech stran. A já souhlasím, je to zajisté důležitá součást každé ženy, jež se vydala na Cestu sebepoznání. Ale něco mi tam přeci jen nehraje – jakoby na tomto přístupu bylo celé ženství založeno a tím to hasne. Něco mi tam vždy chybělo…
Co, to jsem měla zblízka poznat po porodu naší dcery. Celé ty roky jsem se totiž s ženstvím příliš ztotožňovala. Byla to důležitá etapa, která mi v mnohém pomohla, ale z dnešního pohledu to vnímám spíše jako touhu tehdejší dívenky zakotvit se v něčem, v čem se budu cítit bezpečně, o co se budu moci opřít. Ta rozkolísaná část mé osobnosti potřebovala jistoty, potřebovala mít omluvy pro svá jednání, pro způsob myšlení i prožívání emocí. To všechno mi poskytlo tzv. ŽENSTVÍ!

 

Tato slepá, až řekla bych fanatická identifikace se se sebou jako se ženou, mi přinesla do života zkoušky, jež měly celou tuto nabubřelou identifikaci rozmetat na cimp campr. :) Měly mě přimět k tomu, abych začala od znovu. Tyto zkoušky mi ukázaly, že to, co jsem do té doby považovala za „ženství“, vlastně žádné ženství nebylo. Byla to spíše hra malé holky na Ženu.

 

Jedním z největších šoků bylo toto zjištění: To, co cítím nemusí být pravda! Cože? Mé pocity mohou být zkreslené? Vždyť se všude na seminářích pro ženy říká, že to, co cítím v těle, to, co prostě cítím, je pravdivé , že je to ona pradávná ženská moudrost. Cože? Že by bylo možné zaměnit ženskou intuici za emocionální kódy, které vám doslova vymění vaše oči a vy se díváte na svět i na svého partnera očima své prababičky? To mi vážně může klesat IQ, když jsem rozčílená a mé hormony hrají ragby? Já to vždy měla za EQ… :)

 

Začalo mi to najednou připadat tak, že jsme jako malé děti, co dostaly do rukou mocné hračky, které ale neumějí vůbec používat a s nimi běhají po světě a křičí na všechny: to jsem JÁ!V případě žen se jedná především o emocionalitu jako takovou, která pokud není vědomě žita a nezachází se s ní zodpovědně jako s mocným nástrojem, může mít ničivé následky.

 

Musela jsem se tedy spojit s něčím hlubším – větším, než je jen mé ženské Já. S něčím stabilnějším, se středem mé bytosti, s mým vědomím, s mou duší...Toto hlubší poznávání (ke kterému mi pomohly i určité techniky a jiná praxe, které bych se chtěla věnovat v dalších textech) sebe sama, jež jsem začala od znovu zakotvovat do celého mého ženského systému, mi pomáhalo vidět vše z většího nadhledu, jenž mi umožnil vyplavat z nekonečných vod ženství.

 

Díky tomu jsem nyní na Cestě ještě většího vychutnávání si této dočasné ženské role s o něco větší zodpovědností a radostí zároveň! :)

 

Tedy ŽENSTVÍ ZDAR…:)

 
 
 


 


 
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one